Na Evropské konferenci o biomase konané minulý týden v Hamburku to prohlásil náměstek německého ministra životního prostředí Michael Mueller.
Toto datum přitom bylo posunuto již několikrát, původně se předpokládalo, že komerční výroba začne už v roce 2007, píše server Reuters.
Právě Německo je jednou z prvních evropských zemí, kde byly postaveny zkušební závody na výrobu biopaliv druhé generace. Ta lze získat
z biomasy různého původu, ze dřeva, slámy, sena i rostlinného odpadu. Na rozdíl od současných biopaliv (tzv. biopaliv první generace),
která jsou vyráběna z potravinářských plodin, zejména obilí, řepkového a palmového oleje.
Shodou okolností schválil 18. června německý parlament vládní návrh na snížení povinné úrovně biopaliv přimíchávaných do fosilních paliv
z původně zamýšlených 6,25 % na 5,25 %. Německý biopalivový průmysl je přitom v současnosti jedním z největších v Evropě
a snižování povinných kvót pro míchání se mu nelíbí.
Podle Muellera by se ale Německo při zvyšování podílu biosložek v palivech rádo soustředilo právě na vývoj výroby paliv nové generace.
Giovanni Federigo De Santi, ředitel Energetického ústavu ve Společném výzkumném centru Evropské unie (European Union Commission's Joint
Research Centre) upozorňuje, že nová biopaliva pravděpodobně nebudou rozšířena stejně rychle, jako tomu bylo před lety s těmi stávajícími.
Důvod vidí především v jejich složitější výrobě. I když oceňuje snahu o rozvoj nové technologie, která nekonkuruje produkci potravin a krmiv,
levnější a dostupnější biopaliva první generace podle něj budou hrát hlavní roli i po dalších deset let.
Jos Delbeke z generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí (Directorate-General Environment) dodává, že i biopaliva druhé
generace budou spíše používána ve směsi s fosilními palivy než samostatně ve speciálně upravených vozech na biopaliva.
