Cena cukru na burzách roste, mohou zdražit i potraviny
Ceny cukru na světových burzách rekordně rostou. Cukr je nejdražší za téměř třicet let. Pokud by se tento trend přenesl i do cen, za které nakupují cukr výrobci potravin
pro český trh, může dojít ke zdražení sladkých výrobků, nápojů či pečiva.
„Pokud by cena na světových trzích nadále prudce rostla, potom lze očekávat, že by se tyto cenové tlaky mohly přenést i do Evropy,“ tvrdí například Petr Čermák ze společnosti
Colosseum, která se specializuje na obchodování s komoditami.
Newyorští analytici předpovídají, že současná cena na tamní burze dál poroste ze současných dvaadvaceti centů až na pětadvacet nebo třicet za libru. Může za to neúroda
cukrové třtiny v Indii a v Brazílii a také růst cen ropy. Největší producentské země totiž z třtiny vyrábějí biolíh jako náhražku motorového benzinu.
Na cukr „jede“ většina potravinářského průmyslu. Sladí se nejen cukrovinky a limonády, ale i řada mléčných výrobků nebo dochucovadla v čele s kečupem. Bez cukru by se tyto
téměř návykové laskominy o dost hůř prodávaly.
I kdyby se cukerný šok projevil v Evropě jen nepatrně, podobné zprávy obvykle využívají výrobci ke zdůvodnění „cenových změn“. Když začaly zlevňovat agrární suroviny, vydávaly diskonty
Penny Market nebo Lidl inzeráty se slogany, že i u nich se zlevňuje. Řetězce tím chtěly dotlačit dodavatele k nižším cenám.
„Předpokládám, že teď toho naopak využijí dodavatelé a pokusí se o zvýšení cen. Cukrovinkáři mají větší sílu než jiní dodavatelé, a tak uvidíme, jak jim to vyjde,“ uvedl nejmenovaný manažer
tuzemského hypermarketového řetězce.
Výrobci sladkostí odmítají, že by se o zdražení kvůli vyšší ceně cukru pokusili. „Nakupujeme tyto komodity ve velkém množství i na několik měsíců dopředu, takže výkyvy
v cenách jsme schopni pokrýt,“ reagovala Jitka Plchová, mluvčí společnosti Opavia LU, která zásobuje tuzemské obchodní sítě a spotřebitele cukrem prostřednictvím tatranek, miňonek,
fidorek nebo sušenkami Bebe.
Namísto cukru biolíh
Dalšími významnými dodavateli cukru do spotřebitelova organismu jsou například Coca-Cola, Pepsi nebo Kofola. V jednom litru Coca-Coly plave podle nedávného průzkumu
iDNES.cz sedmadvacet kostek cukru, tedy více než sto gramů. Zdvojnásobení ceny cukru by tak znamenalo zvýšení nákladů na výrobu litru tohoto nápoje o korunu.
Zdražování nápojáři nechystají. „Nakupujeme cukr v Evropě a tyto ceny nerostou,“ vysvětlil mluvčí Coca-Coly Milan Luzum.
Cukr se v Česku koncem loňského roku skoro přestal vyrábět, protože se řada producentů včetně nejvýznamnějšího českého uskupení Cukrovary a lihovary TTD přeorientovala
na výrobu zmíněného biolihu. Postupně se tak prodávají loňské zásoby – v polovině roku zůstalo ve skladech zhruba 168 tisíc tun, což představuje polovinu jejich kapacit. Evropu
chrání „státní kartel“.
Ceny cukru v Evropské unii a všude jinde ve světě se zásadně liší kvůli obchodní blokádě, které EU říká cukerný pořádek. Není to nic jiného než vysoká celní ochrana evropských
producentů spojená s objemovými kvótami pro jednotlivé země a výrobce.
Cukerný pořádek však většina členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) považuje za státem řízený kartel. „Cena cukru je vždy v Evropě dvakrát až třikrát vyšší
než jinde ve světě,“ potvrzuje Martin Walter, mluvčí českého čokoládo-bonbonového obra Nestlé Česko.
Také většina dalších českých cukrovinkářů vyrábí buď v Česku, nebo v EU. Ale i ti, kteří dovážejí odjinud, musí stejně hradit jakési rozdílové clo za obsah cukru přidaného
při výrobě mimo EU.
Reforma cukerného pořádku se pod tlakem WTO rozběhla před čtyřmi lety, ale řadou spíše kosmetických změn. Za tu dobu se snížila cena cukru jen asi o patnáct procent.
Kilogram bílého rafinovaného cukru – krystalu – dnes průměrně stojí v obchodě dvacet korun, třtinový cukr by pak teoreticky přišel na zhruba osm korun.
Cenový boom na rozdíl od Evropy způsobil ve světě šok. Americká vláda se kvůli obavám z nedostatku například chystá snížit dovozní cla. Naopak zvýšit plochy s cukrovou
třtinou už oznámila například Indonésie.
