Od dubna příštího roku by se měl zvýšit minimální podíl biopaliv u motorové nafty ze současných 4,5 % na 6,3 % a u motorového benzinu ze současných 3,5 % na 4,5 %. Návrh novely zákona o ochraně ovzduší dnes schválila vláda. Předkladatel návrhu ministerstvo životního prostředí chce požádat, aby sněmovna úpravu projednala ve zrychleném řízení.

Proti zvýšení podílu biosložky v benzinu od dubna se v připomínkovém řízení postavilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Chtělo termín posunout o rok na duben 2011. Podle něj hrozí zdražení benzinu, část biosložek bude podle ministerstva průmyslu třeba dovážet ze zahraničí, často i ze států mimo EU. Vláda připomínku nevyslyšela, řekl ČTK ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Zvýšením podílu biosložky v motorových palivech se Česko podle ministerstva životního prostředí „velice přiblíží“ indikativnímu cíli, ke kterému se zavázalo. Má zajistit, aby bylo v roce 2010 uvedeno na trh minimální množství biopaliv ve výši 5,75 % z celkového množství pohonných hmot pro dopravní účely. Požadavek EU musí Česko naplnit do konce příštího roku.
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku loňského roku. Nově navrhované podíly jsou podle ministerstva v souladu s návrhem novely vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty a způsob sledování a monitorování jejich jakosti.
Od navržené změny ministerstvo očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti. „Navýšením povinného obsahu minimálního množství biopaliv společně se schválenou novelizací zákona o spotřební dani také dojde k podpoře domácího zemědělství a průmyslu. Tato legislativní opatření jsou rovněž příspěvkem k udržitelnému a efektivnímu uplatnění motorových biopaliv na trhu ČR a EU z hlediska makroekonomických dopadů na státní rozpočet,“ uvádí ministerstvo v překládací zprávě.
Dosavadní povinné přimíchávání biosložky hodnotí provozovatelé čerpacích stanic jako bezproblémové. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) by ale Česko mohlo mít potíže při budoucím povinném zvyšování podílu biosložek v pohonných hmotách. Motorová paliva s nízkým obsahem biosložky nejsou daňově zvýhodněna a prodejci je na stojanech zvlášť neoznačují. Obsah biosložky podle odborníků mírně mění celkové vlastnosti paliva, proto se nedoporučuje jeho dlouhodobé skladování, například při odstavení vozidla.
Vmíchávání biosložek podle pozorovatelů vedlo k mírnému zdražení pohonných hmot. Podle generálního sekretáře ČAPPO Miloše Podražila Česká republika orientační cíl nahradit do konce příštího roku 5,75 % fosilních paliv biopalivy nesplní. Samotné povinné přimíchávání podle něj nemůže být dostačující, splnění cíle vyžaduje větší uplatnění vysokoprocentních směsí, míní.
O vysokoprocentní biopaliva je v současné době ale velmi malý zájem. Společnost Benzina nabízí vysokoprocentní bionaftu s 30% obsahem methylesteru řepkového oleje (MEŘO) pouze na 26 čerpacích stanicích. Směsnou motorovou naftu nabízí také síť čerpacích stanic Čepro, zájem o ni je však podle mluvčí Lenky Svobodové malý.
Státní podpora biopaliv láká zemědělské koncerny k jejich výrobě. Například akciová společnost Preol, která je součástí Agrofert Holdingu, v červnu otevřela nový závod na výrobu MEŘO v areálu Lovochemie v Lovosicích. Preol plánuje uvést na trh bionaftu s 30% obsahem MEŘO pod značkou Ekodiesel. Firma se chce se soustředit na zemědělský sektor a distribuovat palivo u čerpacích stanic Agrofertu. Tuzemští výrobci bionafty však musí podle mluvčí společnosti STZ (Setuza) Marie Logrové počítat se silnou konkurencí dovážených biopaliv. Zejména v Německu enormně vzrostly kapacity na výrobu bionafty s možností levnějších alternativních zdrojů surovin, jako je fritovací olej.
Výroba bionafty se v Evropě začala rozvíjet v polovině 90. let. Největšími výrobci a spotřebiteli jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice byla uvedena do provozu první výrobní jednotka v roce 1991 v Chemofarmě v Ústí nad Labem. Mezi největší tuzemské výrobce patří STZ a Preol, oba závody mají shodnou výrobní kapacitu 100.000 tun MEŘO ročně. Závod Agropodniku Jihlava disponuje kapacitou 68.000 tun. Závod Primagra v Milíně na Příbramsku, který patří koncernu Agropol, může ročně vyrobit 35.000 tun.


17. 11. 2009

Zdroj: Biom.cz