Klaus vetoval zákon zvyšující podíl biosložky v benzinu a naftě
Prezident Václav Klaus dnes vetoval zákon, který navyšuje podíl biopaliv v benzinu a naftě. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí
Radim Ochvat. Klaus vyšší podíl přimíchávání kritizuje, boj s emisemi oxidu uhličitého je podle něj sporný a existují i vážné
pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Vyšší přimíchávání podle něj také zdraží pohonné hmoty a sníží životnost automobilů.
Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) s Klausem nesouhlasí a věří, že sněmovna prezidentovo veto přehlasuje.
Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od letošního června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 % na 4,1 %
a u motorové nafty z 4,5 % na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynu, podpořit
domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasí.
„Především sám boj s oxidem uhličitým je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování,
která stojí na velmi
vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice,“ uvedl Klaus v dopise místopředsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové. Současně
uvádí, že po mnoha skandálech s falšováním dat není jasné, zda se globální teplota jednoznačně mění, a stejně tak není přesvědčivě
prokázán vliv oxidu uhličitého na vývoj globálních teplot.
Klaus také argumentuje tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně
zhodnoceny. „Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin,“ píše. „Existují i vážné pochybnosti
o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují
experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus,“ uvádí dále.
Zákon také podle jeho názoru nedokáže zajistit, aby opatření podpořilo české zemědělce, protože podpoří i dovozce biosložek, a tedy
i zemědělce v cizině. „Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel,“
uvedl prezident.
Podle Bursíka je efekt biopaliv pro snižování emisí oxidu uhličitého prokazatelný a v Česku si výroba biopaliv a potravin nekonkurují.
„S ohledem na to, že tady byl v podstatě všeobecný konsensus, protože z významné části to bylo vnímáno jako pozitivní přínos pro zemědělce,
tak si myslím, že prezident bude přehlasován,“ řekl novinářům. Dodal, že si prezidentovu argumentaci musí teprve prostudovat.
Sněmovna zákon schválila v polovině března, Senát umožnil přijetí koncem dubna. Sněmovna se sejde příští týden v úterý. Na něm by o tomto
vráceném zákonu již mohla hlasovat. Na přehlasování prezidentského veta potřebuje alespoň 101 hlasů. Při schvalování ve sněmovně podpořilo
zákon 117 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.
Návrh kritizovali hlavně občanští demokraté, například Jaroslav Plachý navrhl odsunout účinnost zákona o rok. „Čím více pančování paliva
posuneme do budoucnosti, tím více se přiblížíme okamžiku, kdy Evropská unie přehodnotí svou stupidní politiku podpory biopaliv a kdy ji
definitivně a bez náhrady zruší,“ řekl.
Zpravodaj k zákonu poslanec ČSSD Jiří Krátký na adresu kolegů z ODS v prvním čtení zákona poznamenal, že zřejmě považují naftu
za perspektivní palivo pro další tisíciletí. „Škoda, že nebyli konzervativní, když jsme jezdili na koních. Mohli jsme ještě zůstat na nich,“ podotkl.
V Senátu návrh kritizoval i sociální demokrat Vladimír Dryml. Podobně jako Klaus varoval, že do ovzduší do ovzduší půjdou mnohem
nebezpečnější látky, než při spalování fosilních paliv.
Text dopisu, v němž prezident Václav Klaus odůvodňuje úřadující předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, proč vetoval novelu
zákona o ochraně ovzduší:
Vážená paní předsedkyně,
využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 28. dubna 2010.
Zákon požaduje od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové
nafty z 4,5 % na 6 %.
Tímto krokem se má snížit objem emisí skleníkových plynů z paliv, oslabit závislost na dovozech fosilních paliv a také zvýšit odbyt domácí
zemědělské produkce.
Především sám boj s oxidem uhličitým je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování,
která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice.
Po mnoha skandálech s falšováním dat vůbec není jasné, zda k nějakému jednoznačnému trendu vývoje globální teploty dochází, není jasné,
zda se takové pohyby teplot odchylují od přirozeného kolísání teplot, není přesvědčivě prokázán vliv oxidu uhličitého na vývoj globálních teplot
a vliv oxidu uhličitého produkovaného člověkem už vůbec ne. Chybí seriózní bilance případných negativních a pozitivních dopadů případných klimatických
změn i zhodnocení efektivity nákladů opatření směřujících k omezení produkce tohoto plynu člověkem. Navzdory tomu jsou vynakládány ohromné
prostředky na jeho omezování a jsou přijímána další opatření, jejichž sekundární negativní efekty jsou čím dál zjevnější. A v tuto chvíli,
namísto přehodnocení dosavadního nepromyšleného postupu, který vyhovuje jen některým zainteresovaným zájmovým skupinám, máme činit další
krok směrem, o jehož správnosti existují stále sílící pochyby.
Pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Některé studie dospěly
k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin. Vysoký cíl Evropské unie zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na ropných
pohonných hmotách až na deset procent může znamenat ve svém důsledku například i likvidaci lesů a jejich přeměnu na plantáže, zvýšení
cen potravin kvůli vytlačování potravinových plodin plodinami průmyslovými, škody na zvěři a nezvladatelné zásahy do volné přírody v okolí
průmyslových plantáží. Plošné pěstování průmyslových monokultur povede k nezanedbatelnému navýšení produkce skleníkových plynů, k erozi
půdy, k vyššímu používání hnojiv, ke znečištění dosud nepoužívaných pozemků, ke značným nárokům na vodní zdroje a dopravu, což opět
znamená negativní vliv na přírodu.
Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin
z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus. Testy neškodnosti pro lidské zdraví,
jako je dlouhodobá inhalace produktů rostlinných olejů, v Evropě nebyly publikovány.
Příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu na fosilních palivech je sporný. Jde o příměs v palivu, nikoliv o jeho
náhradu. Vzhledem k malému množství přimíchávaného lihu do paliv je v současné době skoro nemožná kontrola dosud stanoveného procenta
přimíchávání. Zákon také nedokáže zajistit, aby byli podpořeni čeští zemědělci, protože budou podporováni i dovozci (a zemědělci
v cizině). Opatření přinese zvýšení ceny pohonných hmot a snížení životnosti motorových vozidel. Zvýšení podílu biopaliv v pohonných
hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel.
Ze všech těchto důvodů jsem se rozhodl vrátit zákon Poslanecké sněmovně.
