Plasty z cukru

Vývoj plastových materiálů z obnovitelných surovin (včetně cukronosných) je trendem současnosti, který šetří náklady, snižuje produkci skleníkových plynů, využívá odpady a urychluje biodegradovatelnost.

Plasty se z 99 % vyrábějí z fosilních surovin (z ropy), na jejich výrobu se spotřebuje ročně kolem 150 mil. t surovin, rozkládají se stovky let. Na trhu existují plastové materiály z přírodních surovin jako kukuřice, ty však nejsou rychle biodegradovatelné. Obecně produkce bioplastů má za následek nižší produkci skleníkových plynů přispívajících k oteplování, nižší spotřebu energie a nižší obsah toxických látek.

Příkladem bioplastů je 1,4 butandiol (BDO) produkovaný bakteriemi E. coli na cukerných materiálech. Společnost Genomatica vyvinula v r. 2000 takovou biotechnologii produkce BDO, při níž se významně sníží náklady.

Výzkumníci z Imperial College London vyvinuli postup výroby plastů z cukrů. Plasty jsou poměrně rychle rozložitelné a energetické náklady na výrobu jsou podstatně nižší než při tradiční výrobě plastů. Cukry se transformují na polymery.

Standardnímu PET může funkčními vlastnostmi konkurovat bio-PET vyvinutý Toyota Tsusho (viz Plastics News), v němž je monoetylen-glykol nahrazen surovinou z cukrové třtiny. Od r. 2011 má být materiál Lexus CT200h využit v zavazadlovém prostoru automobilů.

K výrobě „zelených“ plastů přispívá německo-brazilský projekt výroby plastů z bioetanolu z odpadů z cukrové třtiny, který byl realizován v Senai-Climatec institute v Salvador de Bahia.

Odpad ze zpracování cukrové řepy po extrakci cukru, který je tradičně zkrmován a je bohatý na vlákninu, zkoušejí chemici z Victoria Finkenstadt a LinShu Liu spolupracující s Agricultural Research Service (ARS, instituce spadající pod americké Ministerstvo zemědělství USDA) transformovat na plasty na bázi kyseliny poly-mléčné (PLA). PLA vykazují funkční vlastnosti podobající se termoplastickému polypropylenu. Proces získání PLA z řepných řízků je zatím velmi nákladný, ale slibný.

7. 1. 2011

Autor: Ing. Irena Suková
Zdroj: agronavigator.cz dle Sugar Journal, 76, 2010, č. 3, s. 25