EU by měla zpřísnit kritéria pro biopaliva, věří výrobci
Evropská komise v budoucnu zvažuje omezit využívání biopaliv, ale čeští zástupci odvětví zatím nejsou znepokojeni. Podle Českého
sdružení pro biomasu CZ Biom by spíš měla být zpřísněna kritéria pro produkci biopaliv a pěstování plodin pro jejich využití.
Případné zastavení dotací pro biopaliva by však ohrozilo celý sektor, sdělil ČTK předseda CZ Biom Jan Habart.
Evropská komise se obává, že biopaliva jsou méně šetrná k životnímu prostředí, než se předpokládalo. Chce proto odstranit veškeré
státní dotace na biopaliva vyráběná z produktů zemědělství jako pšenice či cukr poté, co v roce 2020 vyprší současná legislativa.
Podpora by podle komise měla směřovat pouze do biopaliv, které povedou k výrazné úspoře skleníkových plynů a nebudou vyráběna
z plodin používaných k produkci potravin a krmiv.
CZ Biom ale odmítá argumentaci, že by biopaliva způsobovala nedostatek potravin. V Evropě podle sdružení je již dlouhodobě dostatečná
výměra zemědělské plochy umožňující jak potravinářskou produkci, tak výrobu biopaliv. „Například v rámci České republiky je podle
posledních analýz Ústavu zemědělské ekonomiky a informací k dispozici asi jeden milion hektarů zemědělské půdy pro nepotravinářské
využití, aniž by byla ohrožena potravinová bezpečnost země,“ uvedlo CZ Biom.
Tvrzení, že jsou biopaliva k životnímu prostředí méně šetrná, je podle Habarta zavádějící. Například v ČR se musí od letošního roku
pěstitelé, výrobci i distributoři prokázat certifikátem, podle kterého byla při výrobě a dopravě splněna kritéria udržitelnosti.
„To znamená, že při použití biopaliva vzniklo méně emisí oxidu uhličitého než spalování benzinu a nafty, i když se započítají emise
uvolněné do ovzduší při jeho výrobě a distribuci,“ uvedl Habart. Tato úspora podle Habarta musí činit nejméně 35 procent proti fosilním
palivům, v roce 2017 už to bude 50 procent a v roce 2018 až 60 procent. Certifikace má také zajistit, že plodiny pro biopaliva byly
pěstovány v souladu se správnou zemědělskou praxí.
„EU bude omezovat využití pouze první generace kapalných biopaliv, jejichž přínos k omezování emisí skleníkových plynů a dovozů ropy
není tak výrazný. V zásadě ten krok vítám a doufám, že podporu naopak dostanou technologie druhé generace, které nevyžadují zemědělské
monokultury,“ uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost ústup od biopaliv pěstovaných na zemědělské půdě podporuje. „Přesměrování podpory
k investicím do větrných nebo slunečních elektráren by mělo daleko větší přínos pro životní prostředí. Navíc rozsáhlé pěstování
energetických plodin na polích vyžaduje značné množství pesticidů a průmyslových hnojiv. Chemické látky pak mohou ovlivnit kvalitu
vody a intenzivní zemědělství erozi půdy,“ uvedl.
Habart připomněl, že případný konec využívání biopaliv by způsobil ztrátu zaměstnání v Česku asi 10.000 lidí. Biopaliva podle
něj pomáhají zachovat tradiční odvětví jako například cukrovarnictví. „Díky bioetanolu se daří udržet 180letou tradici lihovaru
v Dobrovici. Ten by kvůli limitům na výrobu cukru bez biopaliv pravděpodobně skončil,“ dodal Habart.