Generální ředitel německé asociace pro cukr WVZ (Wirtschaftlichen Vereinigung Zucker) Günter Tissen uvádí, proč zavedení daně z cukru není účelné:
„Obezita je problémem i v Německu. Daň z cukru je však špatným řešením, protože v boji proti obezitě nepomáhá. Je stále jasnější, že tato represivní daň nepomáhá ani k udržitelnému snížení spotřeby cukru.“
Jasně se to ukazuje na příkladu Velké Británie. Podle studie Institutu pro metabolismus na univerzitě v Cambridge mezi dětmi i dospělými ve Spojeném království spotřeba cukru klesá. Na rozdíl od toho, co studie tvrdí,
za to však nemůže daň z cukru – trvající pokles spotřeby cukru je pozorován od roku 2008. Zavedení daně z cukru v roce 2016 mělo na pokles jen krátkodobý dopad, spotřeba se brzy vrátila k dlouhodobému trendu.
Efekt daně zmizel za velmi krátkou dobu.
A přestože se spotřeba cukru ve Velké Británii snižuje, výskyt obetity v britské populaci neklesá, naopak: podle National Health Service England (NHS) se od roku 2008 míra obezity u dospělých i dětí (od šesti let) zvyšuje.
Pro dosažení skutečného cíle – boje s obezitou a souvisejícími zdravotními důsledky – zůstává klíčovým faktorem bilance příjmu enegrie (kalorií). Je proto potřeba se zaměřit na ni;
regulace jednotlivých živin, např. cukru, je jednoznačně špatnou cestou jak snížení obezity dosáhnout.
