Vlivem „dvoukolejné“ Společné zemědělské politiky EU a setrvávání na historických výhodách starých členských zemí
EU se ČR již dostala hluboko pod práh soběstačnosti v oborech cukrovarnictví, lnářství, škrobárenství, ovocnářství,
zelinářství a v produkci vepřového masa. Nyní jsou ohroženy další sektory, zejména chov skotu a především produkce mléka.
Obdobná situace je i v dalších nových členských zemích EU. Health Check a reforma Společné zemědělské politiky rozdíly mezi
starými a novými členskými zeměmi neodstraňuje. Naopak zachováním ekonomického zvýhodnění starých členských zemí a opětovným
schválením některých dalších výhod v rámci zdravotní kontroly v listopadu 2008 je umožněn další růst jejich zemědělské
produkce. Proto čeští zemědělci a zemědělci dalších nových členských zemí nesouhlasí se stanoviskem předsedající české
vlády EU, že protekcionalismus neexistuje a požadují:
A) Opatření k rovnoprávnosti a zajištění konkurenceschopnosti zemědělců v Evropské unii
1. Docílit vyrovnání přímých plateb v nových členských zemích EU-10 na plnou úroveň danou přístupovými smlouvami nikoliv
až v roce 2013, ale již v roce 2010, a to z nečerpaných prostředků rozpočtu EU v kapitole 2 Společná zemědělská politika
ve výši 3,5 mld. eur. V agrárním sektoru tím v první řadě eliminovat výraznější negativní dopady finanční a hospodářské krize,
zejména propad cen a snížení odbytu zemědělské produkce. Za předpokladu, že by se úroveň přímých plateb v nových členských
zemích vyrovnala již od roku 2010 zůstane výše přímých plateb a dalších podpor a dotací přepočtených na 1 ha zemědělské půdy
i tak v ČR jen na úrovni poloviční úrovni Německa a Rakouska. Obdobně je tomu i u dalších nových zemí.
2. Navrženou částku dodatečných finančních fondů ve výši cca 1,5 mld. eur určenou pro zemědělství EU-27 z rozpočtu EU kapitoly 2
Společná zemědělská politika (v objemu 1 mld. eur navrženou na internet) nekrátit a použít ji na záchranu chovatelů dojného skotu
v Evropské unii již v roce 2009.
3. Po roce 2013 opustit historický princip plateb a uplatnit stejný systém a sazby ve všech členských zemích EU.
B) Opatření pro mléčný sektor
1. Docílit rovné podpory producentů mléka v EU-15, v ČR a v dalších nově přistoupených zemích
a) Přehodnotit Program rozvoje venkova a ve vazbě na uplatnění systému cross-comliance připravit již pro rok 2009 platbu
na „dobré životní podmínky dojnic“ dle čl. 40 Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 do výše 500 eur na dojnici, minimálně
ve výši 300 eur na dojnici.
b) V příslušných orgánech EU prosadit vytvoření „záchranného mléčného fondu“, zatím v rámci Health Check vyjednaného pouze pro Německo.
2. Vyjednat, aby v rámci čl. 68 novelizovaného Nařízení Rady č. 1782/2003 mohly nové země od roku 2010 v rámci podpory ohrožených
sektorů řešit i podporu intenzivních chovů dojnic.
3. Vyplatit zálohy na platby top-up (vč. výraznější podpory dojnic, tak jako v minulých letech před rokem 2008) v měsíci srpen-září 2009.
4. Zvýšit četnost cenových kontrol a kontrol kvality potravin v obchodní síti. Podpořit schválení zákona o významné tržní síle
s cílem zvýšit podíl českých potravin v nabídce a zabránit zneužívání tržní sály obchodních řetězců.
V zastoupení účastníků demonstrace podepsáni představitelé za:
Českou republiku
Litvu
Maďarsko
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko
Slovinsko
Praha, 12. března 2009