JURSÍK Miroslav, SOUKUP Josef, HOLEC Josef, VENCLOVÁ Veronika
(Česká zemědělská univerzita v Praze)
Mechanizmy účinku herbicidů a projevy jejich působení na rostliny:
Inhibitory biosyntézy aminokyselin Herbicide mode of actions and symptoms of plant injury by herbicides:
Inhibitors of amino acid biosynthesis
From the point of view of herbicide efficacy, the most important target enzymes in amino acid biosynthesis processes are glutamine
synthetase (GS), enolpyruvylshikimate-3-phosphate synthase (EPSP), and acetolactate synthase (ALS). Among GS inhibiting herbicides,
active ingredience glufosinate is widely used. It is a non-selective post-emergent herbicide or desiccant which is uptaken by plants
by green parts only. This active ingredience is poorly translocated to longer distances in plant body but it shows locally systemic
activity so its efficacy is high also in the case of later growth stages of weeds. Higher and faster efficacy can be reached under
conditions of higher intensity of sunlight, high air and soil moisture and high temperature. EPSP inhibitors are easily dissociated
salts of glyphosate. In relation to its rapid decomposition in the soil, glyphosate is uptaken by leaves only. It is relatively well
and rapidly translocated by the plant. Glyphosate shows the highest translocation rate when weeds are treated during the period
of intensive growth. Even if the affected plants stop their growth immediately after application, chlorosis and willing occur after
several days. Plant tissues necrotise and subsequently die after 1–3 weeks. Some species can show anthocyanin coloration of the leaves.
Key words: herbicide mode of action, herbicide site of action, glufosinate NH4, glyphosate, sugar beet, phytotoxicity.
Z hlediska herbicidního účinku jsou v pochodech biosyntézy aminokyselin nejvýznamnějšími terčovými enzymy herbicidního účinku glutamin
syntetáza (GS), enolpyruvylšikimát-3-fosfát syntáza (EPSP) a acetolaktát syntáza (ALS). Z herbicidů inhibující GS se široce používá pouze
úč. látka glufosinate. Jde o neselektivní postemergentní herbicid, resp. desikant, který je přijímán pouze zelenými částmi rostlin.
V rostlině je špatně translokován na delší vzdálenosti, vykazuje však lokálně systemické působení, takže účinnost bývá vysoká i ve vyšších
růstových fázích plevelů. Vyšší a rychlejší účinnosti bývá dosahováno při vyšší intenzitě slunečního záření, vysoké vzdušné a půdní
vlhkosti a vysoké teplotě. EPSP inhibitory jsou snadno disociovatelné soli úč. látky glyphosate. Vzhledem k rychlému rozkladu v půdě je
glyphosat přijímán pouze listy. Rostlinou je poměrně dobře a rychle translokován. Nejvyšší translokaci vykazuje glyphosate, jsou-li
plevele ošetřeny v období intenzivního růstu. Zasažené rostliny sice téměř okamžitě po aplikaci zastavují růst, nicméně až po několika
dnech se začnou objevovat chlorózy a vadnutí. Do 1–3 týdnů po aplikaci pletiva nekrotizují a následně odumírají. U některých druhů se
může objevit antokyanové zabarvení listů.
Klíčová slova: mechanizmus působení herbicidů, místo působení herbicidů, glufosinate NH4, glyphosate, cukrovka, fytotoxicita.