VÁŇOVÁ Marie, PALÍK Slavoj, JIRSA Ondřej
(Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž)
Vliv předplodiny, ročníku, intenzity pěstování a odrůdy na výnos a jakostní parametry jarního ječmene Effects of Preceding Crop, Year, Growing Intensity and Variety on Grain Yield and Quality Parameters in Spring Barley
Changes in the structure of grown crops to the detriment of root crops resulted in such a state that it is necessary to revise
past cropping practices of spring barley for malting purposes and to assess proportions of the effect of current preceding crops,
year, growing intensity and varieties on grain yield and quality parameters of this crop. The paper presents results from the period
of 2005–2008. Spring barley (five varieties) was grown after four preceding crops (sugar beet, maize, cereal crop and oilseed rape).
All varieties, after all preceding crops, were grown using three crop management practices. In the experiments, grain yield, volume
weight, percentage of plump kernels (2.5-mm sieves) and N-substances content were evaluated. The effect of the year predominated
in the experiments. It was due to a high instability of crop rotations containing only a few crops often repeated in the rotation
and leaving a large amount of organic matter in the soil. It is followed by another important factor, weather conditions. If there
was a lack of moisture during a short growing season of spring barley, especially at early growth and developmental stages, an overall
structure of the stand was less able to form the required yield with high volume weight, low content of N-substances and a high
percentage of plump kernels. The soil environment determined by the preceding crop limited or, conversely, stressed the negative
effect of the weather in the given year. The highest grain yield as well as the highest volume weight were produced after preceding
crop sugar beet. The percentage of plump kernels (87.8 %) was also high after sugar beet. Content of N-substances was on average
of all years and variants 12.1 %.
Změny ve struktuře pěstovaných plodin v neprospěch okopanin vytvořily situaci, kdy je nutné přehodnotit minulé způsoby pěstování
jarního ječmene pro sladovnické účely a stanovit vliv stávajících předplodin, ročníku, intenzity pěstování a odrůd na výnos
a jakostní parametry jarního ječmene. V práci jsou uvedeny výsledky z let 2005–2008. Jarní ječmen (pět odrůd) byl pěstován
po čtyřech předplodinách (cukrovka, kukuřice, obilnina a řepka). Všechny odrůdy, po všech předplodinách, byly pěstovány
ve třech úrovních intenzity pěstování. V pokusech byl sledován výnos zrna, objemová hmotnost, přepad na sítě 2,5 mm a obsah
N-látek. V pokusech jednoznačně převládl vliv ročníku. Důvodem je velká nestabilita osevních postupů, jejich výrazné zúžení
na několik málo plodin, které se opakují v osevním postupu často po sobě a zanechávají v půdě velké množství organické hmoty.
Na to navazuje další důležitý faktor, a to je průběh počasí. Pokud během krátké vegetační doby jarního ječmene byl, především
v raných fázích růstu a vývoje, nedostatek vláhy, byla celková struktura porostu méně schopná tvořit požadovaný výnos
s vysokou OH, nízkými N-látkami a vysokým podílem předního zrna. Půdní prostředí dané předplodinou pak ztlumilo a nebo
naopak zvýraznilo negativní vlivy počasí v daném roce. Po předplodině cukrovce byl nejvyšší výnos zrna, stejně tak nejvyšší
byla i objemová hmotnost (OH). Po cukrovce byl vysoký i přepad zrna na sítě 2,5 mm (87,8 %). Obsah N-látek byl v průměru
všech let a variant 12,1 %.