HL. STRÁNKA     HOME                < BACK      < ZPĚT

MUŽÍK Oldřich, KÁRA Jaroslav, HANZLÍKOVÁ Irena
(Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.)

Potenciál cukrovarských řízků pro výrobu bioplynu
Potential of Sugar Beet Pulp for Biogas Production


The contribution focuses on the potential of sugar beet pulps for biogas production. Laboratory experiments with biogas yield were carried out in a single stage, bath, mesophilic digesters with the volume of 1 litre. The experiment was divided into two series. The First series specified the specific methane yield from sugar beet pulps, the second verified possibilities of co-fermentation of sugar beet pulps with maize silage. The impact of biotechnological additives on methane yield was also tested in both variants. The experiments demonstrated that sugar beet pulps are a quality substrate for biogas production. Biodegradation of sugar beet pulps was fast and methane yield was relatively high. The highest methane yield of 330.9 l/kg VS was reached within the retention time of 35 days. An even higher methane yield of up to 388.9 l/kg VS was achieved at co-fermentation of sugar beet pulp with maize silage, but longer retention time of 55 days was required for biodegradation of the substrate. The experiment also demonstrated a positive effect of biotechnological pre-treatment on the process. Dosing of enzymatic additives increased the methane yield in both variants. The highest increase of 18.6 % was achieved at co-fermentation of sugar beet pulp and maize silage.

Key words: sugar beet pulp, biogas, methane yield, anaerobic digestion, biotechnological pre-treatment.


Tento příspěvek se zabývá laboratorním ověřením možností využití vyslazených cukrovarských řízků pro produkci bioplynu. Laboratorní pokusy s výtěžností bioplynu probíhaly v dávkových fermentorech o objemu 1 litr v mezofilních podmínkách. Pokusy byly rozděleny do dvou sérií, z nichž jedna měla za cíl stanovit měrnou produkce methanu ze samotných cukrovarských řízků a druhá série měla ověřit možnost kofementace cukrovarských řízků s kukuřičnou siláží. V obou variantách pak byl ještě experimentálně ověřen vliv biotechnologického prostředku na produkci methanu. Experiment potvrdil, že cukrovarské řízky jsou pro produkci bioplynu vhodným substrátem s rychlým průběhem procesu anaerobní digesce a relativně vysokou výtěžností methanu. V nejlepší variantě pokusu bylo dosaženo průměrné produkce 330,9 l/kg OS během 35 dní zdržení substrátu ve fermentoru. Při kofermentaci s kukuřičnou siláží bylo dosaženo ještě vyšší měrné produkce methanu – až 388,9 l/kg OS, ale k dosažení těchto hodnot bylo potřeba delší doby zdržení ve fermentoru, konkrétně 55 dní. Experiment také prokázal pozitivní účinek enzymaticko-bakteriálního biotechnologického přípravku, který ve všech pokusech zvýšil produkci methanu. Nejúčinnější byla biotechnologická předúprava při kofermentaci cukrovarských řízků a kukuřičné siláže, kdy došlo k navýšení produkce methanu o 18,6 %.

Klíčová slova: cukrovarské řízky, bioplyn, výtěžnost methanu, anaerobní digesce, biotechnologická přeúprava.

Listy cukrov. řepař., 128, 2012 (7–8): 246–250.

full text (PDF)

NAVRCHOLU.cz