SMUTKA Luboš, BENEŠOVÁ Irena, PULKRÁBEK Josef, BELOVA Anna, URBAN Jaroslav
(Česká zemědělská univerzita v Praze)
Vývoj a postavení cukrovarnictví v zemích EU v letech 2000–2011 Development and Position of Sugar Industry in the European Union in 2000–2011
The paper analyses the development of sugar beet and refined sugar production in the European Union (EU-27) in the period 2000–2011.
The main emphasis is laid on changes which occurred in sugar industry both at European Union level and also at the level
of individual EU members. The results provide the following findings. The sugar reform in 2006 affected the sugar industry
in many European countries. The volume of sugar beet and white sugar production was significantly reduced. The size of sugar
industry in EU decreased and many production capacities were closed down. The number of sugar factories decreased by more
than 50 % and also the number of people working in sugar industry decreased significantly (cc 50 %). Competitiveness of those
sugar producers and sugar beet producers who were able to survive was reinforced. It should be emphasized that the reform
fortified the position of main producers and eliminated many of their competitors. The reform affected more production capacities
in new EU member countries, while in the case of old EU members the reduction of both sugar beet and refined sugar production
capacities was much lower.
Článek analyzuje vývoj odvětví produkce cukrové řepy a následné výroby cukru v zemích EU-27 v letech 2000–2011. Důraz je v tomto ohledu
kladen na změny, ke kterým v cukrovarnickém oboru došlo v EU jako celku, a dále pak i v jednotlivých členských zemích. Z výsledků vyplývá,
že reforma, potažmo celé analyzované období, se velmi významně podepsaly na současné podobě cukrovarnictví v zemích EU. Došlo k výrazné
redukci jak objemu pěstované řepy, tak i množství vyrobeného bílého cukru. Cukrovarnický průmysl v zemích EU se zredukoval a řada
přebytečných kapacit byla uzavřena. Došlo ke snížení počtu cukrovarů o více než polovinu a dále pak i ke snížení počtu pracovníků
v cukrovarnictví a počtu pěstitelů cukrovky (rovněž v rozsahu kolem 50 %). Výsledná produkce cukrové řepy, respektive cukru, se tak
staly konkurenceschopnějšími, alespoň z hlediska vnitřního trhu zemí EU. Nicméně je nutno konstatovat, že reforma se nesla v duchu
posílení postavení silných subjektů a eliminace jejich konkurentů. V tomto ohledu je pak dále vhodné i zmínit skutečnost, že dopad
vlastní reformy vedl k výraznější redukci produkčních kapacit zejména v nových členských zemích EU. Naopak v případě starých členských
zemí byla redukce, jak množství produkované řepy, tak i vyrobeného cukru, vzhledem k objemu jejich vlastní realizované produkce
proporcionálně nižší.