POTOP Vera, TÜRKOTT Luboš
(Česká zemědělská univerzita v Praze
)
Rizika výskytu pozdních jarních mrazů a prvních podzimních mrazů při pěstování cukrové řepy ve středních Čechách
Risks of Later Spring Frosts and Earlier Autumn Frosts when Growing Sugar Beet in Central Bohemia
This study presents a detailed assessment of probability of later spring frosts and earlier autumn frosts when growing sugar
beet in Central Bohemia in the period 1961–2011. The probability of severe frost at a later date in the spring and an earlier
date in the autumn and the length of the frost-free period were estimated. The results of probability analysis show a decreasing
risk of frosts, especially in May and September, with extension of the frost-free season in the autumn, which has a significantly
positive effect on the yield of sugar beet. In Central Bohemia, at altitudes up to 250 m, with the highest concentration of
sugar beet production areas, the occurrence of frosts in May is very dangerous for young sugar beet plants and it occurs approximately
once in 10 years; at altitudes from 250 to 300 m, the risk is significantly higher at once in 4 years. On average, the onset
of autumn frost occurs regardless of altitude in the second and third decades of October.
In the regions with the highest concentration of sown area of sugar beet, i.e., lowlands and hilly terrain of Central Bohemia,
the frost-fee season is, on average, 186 or 180 days long. This corresponds to the average length of the growing season of sugar beet.
Key words: sugar beet, the last spring frost, the first autumn frost, frost-free season.
Tato studie podrobně hodnotí pravděpodobnosti výskytu pozdních jarních mrazů, prvních podzimních mrazů a délku bezmrazového období
při pěstování cukrové řepy za období 1961–2011 ve středních Čechách. Z analýzy vyplývá snižující se riziko především květnových
a zářijových mrazů, přičemž právě prodloužení bezmrazového období na podzim má výrazně pozitivní vliv na výnos cukru. V oblastech
středních Čech s nejvyšší koncentrací řepařské výroby, v nadmořských výškách do 250 m, mohou květnové mrazy poškodit mladé rostliny
cukrové řepy 1× za 10 let a později, ve výškách 250–300 m je toto riziko výrazně vyšší, 1× za 4 roky a později. Průměrný nástup
podzimních mrazů nastává bez ohledu na nadmořskou výšku v druhé a třetí dekádě října. Oblasti s největší koncentrací osevních
ploch cukrové řepy, tedy nížiny a střední polohy středních Čech, mají průměrnou délku bezmrazového období 186, resp. 180 dnů,
což odpovídá průměrné délce vegetačního období cukrové řepy.
Klíčová slova: cukrová řepa, pozdní jarní mráz, první podzimní mráz, bezmrazové období.