POPRACH Karel, MACHAR Ivo
(Univerzita Palackého v Olomouci)
Podpora hnízdění poštolky obecné – součást integrované ochrany řepy cukrové před polními škůdci Artificial Nest Boxes for Kestrel – Part of Integrated Protection of Sugar Beet
The European trend towards ecologization of agricultural production promotes the importance of methods of field pest biological
control. The primary aim of biological pest control is to maintain a given target pest population and thus caused crops damage
below the level of economic sustainability. The most significant agricultural pest in group of small mammals occurring
in the climatically warm lowland regions of the Czech Republic is the common vole. Its populations reach the maximum abundance
in regions with optimum conditions for sugar beet cultivation (corn and sugar beet production areas). One of the most efficient
methods of common vole biological control is to enhance the nesting possibilities of its natural predators, which include
predatory birds and owls. This paper presents the results of monitoring the abundance trends of local populations of the common
kestrel (Falco tinnunculus) in artificial nest boxes installed in the sugar beet production area of the Central Moravian region.
The presented results reveal that an active support of kestrel nesting in agricultural landscape significantly increases
the predation pressure on the common vole populations in the field biotopes of beet root production area. The paper also
provides a brief outline of basic principles in the best agricultural practices in biological control of the common vole
using a method of installing kestrel nest boxes. The conclusion compares the authors’ own results with literary sources,
a confrontation which confirms that a high local abundance of the common kestrel (boosted by artificial nest boxes) may
significantly slow down the gradation cycle of the common vole in the conditions of a beet production area.
Key words: biological control system, economic injury level, integrated pest management, integrated pest control in sugar beet, Kestrel.
V rámci evropského trendu k ekologizaci zemědělské výroby získávají na významu metody tzv. biologické kontroly škůdců polních plodin.
Hlavním cílem biologické kontroly škůdců je udržení konkrétní cílové populace škůdce pod hranicí ekonomické únosnosti škody na plodinách.
Z drobných savců je v klimaticky teplých nížinných oblastech ČR nejvýznamnějším zemědělským škůdcem hraboš polní (Microtus arvalis).
Maximální početnosti dosahují populace hraboše polního v územích optimálních pro pěstování cukrové řepy (kukuřičné a řepařské výrobní
oblasti). Jednou z účinných metod biologické kontroly populací hraboše polního je podpora hnízdních možností jeho přirozených
predátorů, jimiž jsou draví ptáci a sovy. V tomto článku jsou prezentovány výsledky monitoringu početních trendů lokální populace
poštolky obecné (Falco tinnunculus) v umělých hnízdních budkách, instalovaných v řepařské výrobní oblasti regionu střední Moravy.
Z předložených výsledků je zřejmé, že aktivní podpora hnízdění poštolky obecné v zemědělské krajině ve svém důsledku výrazně
zvyšuje predační tlak na populace hraboše polního v polních biotopech řepařské výrobní oblasti. V článku jsou stručně uvedeny
základní zásady pro realizaci správné zemědělské praxe při biologické kontrole hraboše polního metodou instalace hnízdních budek
pro poštolku obecnou. V závěru článku jsou vlastní výsledky autorů diskutovány s literaturou, která potvrzuje, že vysoká lokální
abundance poštolky obecné (podpořená umělými hnízdními budkami) může významně zpomalit nástup gradačního vrcholu hraboše polního
v podmínkách řepařské výrobní oblasti.
Klíčová slova: biologický boj se škůdci, poštolka obecná, hranice ekonomické únosnosti škody, integrovaný management škůdců,
integrovaná ochrana cukrové řepy před škůdci.