Porolničování cukrovarů v českých zemích (s důrazem k situaci na Moravě a ve Slezsku)
v letech před první světovou válkou a v první polovině dvacátých let Československé republiky Transfers of Sugar Factories in the Czech Lands (with the Emphasis on the Situation in Moravia and Silesia)
in the Years before the First World War and in the Early Twenties of the Czechoslovak Republic
Since the mid-90s of the 19th century the efforts to take over the sugar factories in the Czech lands by cartel agreements
on the purchase of sugar beet from beet growers were revived. Yet, the peasants were against it and with the support of the newly
established Central Union of Beet Growers, they took their own actions to transfer the sugar factories into peasant property,
and their pressure grew stronger. The peasants sought to establish “their own” sugar factories or to transfer the aristocratic
and capitalist sugar factories into peasant property, that is to acquire the shares of those sugar factories to which they
were selling beet. The study divides the process of transferring the sugar factories into peasant property into two time periods:
before 1914 and until the first half of the 1920s. It was a very difficult process requiring mainly considerable capital.
The capital was provided with the help of the Agrarian Party from its banking institutions (the Agrarian Bank and the Moravian
Agrarian and Industrial Bank). The transfers of sugar factories into peasant property were carried out differently in Bohemia
and in Moravia. This process is in more detail outlined in the first half of the 1920s in Moravia where it took the form
of attempts to create large sugar groups – both by Jan Vaca and especially Victor Stoupal.
Od poloviny 90. let 19. století se oživily snahy cukrovarů v českých zemích ovládnout pomocí kartelových dohod nákup cukrovky
od řepařů. Proti tomu sílil tlak rolníků, kteří s podporou nově založených Ústředních jednot řepařů začali podnikatelskou svépomocí
tzv. porolničovací akci cukrovarů. Rolníci usilovali o vybudování „svých“ rolnických cukrovarů nebo o porolničení šlechtických
a kapitalistických závodů, tedy s pomocí akcií získat cukrovar, do něhož prodávali cukrovou řepu. Studie celou porolničovací
akci rozděluje do dvou časových etap: do roku 1914 a do první poloviny 20. let 20. století. Jednalo se o značně složitý proces,
vyžadující především silný kapitál. Ten jim byl zajišťován s pomocí agrární strany od jejích bankovních ústavů (Agrární banky
a Moravské agrární a průmyslové banky). Porolničování mělo poněkud odlišný průběh v Čechách, jiný na Moravě. Podrobněji je přiblížen
tento proces v první polovině 20. let na Moravě, kde měl podobu pokusů o vytvoření dvou mohutných cukrovarnických seskupení –
jednak ze strany Jana Vacy, a zejména pak Viktora Stoupala.