DANĚK Tomáš, KILIÁNOVÁ Helena, BRUS Jan, PECHANEC Vilém, OPRŠAL Zdeněk
(Univerzita Palackého v Olomouci)
Rozvoj cukrovarnictví na Hané v 19. století a jeho vliv na krajinný ráz
Development of Sugar Industry in Haná Region in 19th Century and Its Impact on Landscape Character
The paper presents the results of a comparative landscape analysis focusing on changes in the usage of agricultural land in the
19th century. The aim of the study was to evaluate the impact of sugar beet growing on the landscape structure changes. Ethnographic
region Hana was selected as study area because this region is one of the most important agricultural regions in the historic Czech
Lands. The authors evaluated the changes in land use in the period between the second (1836–1838) and third (1876–1878) historical
Austrian military surveys. A dynamic development of sugar industry took place during this time in Hana region. From the comparative
analysis it is clear that the introduction of sugar beet cultivation in Hana region in the context of sugar industry development had
a big influence on land use. The needs of new land for growing sugar beet lead to a sharp decline in permanent grasslands and ponds.
These land categories were converted to arable land. These changes in use of agricultural land in the 19th century are comparable
with significant land use changes, which were connected with socialist collectivization of agriculture in the mid-20th century.
Key words: historical military surveys, land use changes, permanent grassland, ponds, sugar beet.
Článek představuje výsledky srovnávací analýzy změn využití zemědělské krajiny v období 19. století. Cílem studia bylo zhodnotit vliv
rozvoje pěstování cukrové řepy na změnu krajinných struktur. Pro studium bylo vybráno území etnografického regionu Hané, který patří mezi
důležité zemědělské regiony historických českých zemí. Hodnoceny byly změny využití krajiny v časovém období mezi druhým (1836–1838)
a třetím (1876–1878) rakouským vojenským mapováním, během něhož nastal na Hané nejdynamičtější rozvoj cukrovarnictví. Z provedené
srovnávací analýzy je zřejmé, že zavádění pěstování cukrové řepy na Hané v kontextu rozvoje cukrovarnictví mělo na strukturu využití
krajiny velký vliv. Potřeba nových ploch půdy pro pěstování cukrovky v důsledcích vedla k razantnímu úbytku trvalých travních porostů
a rybníků, které byly přeměňovány na ornou půdu. Tyto změny využití zemědělské krajiny v 19. století jsou srovnatelné s významnými
krajinnými změnami, které v polovině 20. století přinesla socialistická
kolektivizace.
Klíčová slova: cukrová řepa, historické vojenské mapování, rybníky, trvalé travní porosty, změny využití krajiny.