PULKRÁBEK Josef, URBAN Jaroslav, JEDLIČKOVÁ Michaela
(Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů)
Vliv podzimního zpracování půdy na zhutnění půdy v počátcích vegetace cukrové řepy
Effect of Autumn Tillage on Soil Compaction in the Beginning of Sugar Beet Vegetation
Between years 2012 and 2015, soil compaction after various autumn tillage methods was observed: mouldboard ploughing (25–30 cm), deep chisel ploughing (25–30 cm) and shallow chisel ploughing
(7–10 cm). The soil compaction in the period of cotyledon formation and during hoeing (6 to 12 true leaves) was mainly affected by soil characteristics in the given soil block. On average
during the monitored years, both terms of measurements showed very similar tendencies of soil compaction. Higher rate of compaction was observed in soil shallowly processed (7–10 cm).
The soil compaction after mouldboard ploughing was comparable to the soil compaction after deep chisel ploughing. The compaction in depth of 25–30 cm was usually lower after mouldboard
ploughing; on the contrary in the depth of 15–20 cm, the soil was less compact after deep chisel ploughing. The average yield of white sugar during three assessed years (2012–2014)
in soil machined deeply by chisel plough achieved 108 % of experiment average and the variation with mouldboard ploughing achieved 105.2 % of the average yield of the experiment
(15.6 t/ha). Significant decrease in white sugar yield was detected after shallow chisel ploughing (86.7 % of experiment average). These results show the importance of depth in soil
processing for white sugar production. The results also shown, that from the point of view of water erosion, deep chisel ploughing meets the demands on soil-protective technology.
V letech 2012–2015 jsme sledovali zhutnění půdy po rozdílném podzimním zpracování půdy hlubokou orbou (25–30 cm), hlubokým kypřením (25–30 cm) a mělkým kypřením (10 cm) půdy. Zhutnění půdy v době
tvorby děložních listů i v době plečkování (rostliny 6–12 pravých listů) cukrové řepy bylo především ovlivněno vlastnostmi půdy na daném půdním bloku. V průměru sledovaných let oba termíny měření
vykazovaly velmi podobné tendence zhutnění. Větší zhutnění bylo na půdě mělce kypřené (7–10 cm). Zhutnění měřené na půdě zpracované hlubokou orbou nebo srovnatelně hlubokým kypřením bylo velmi podobné.
V hloubce 25–30 cm bylo většinou menší zhutnění na půdě po orbě. Ve vrstvě půdy do 15–20 cm naopak byla půda méně zhutnělá po hlubokém kypření. V průměru tří let (2012–2014) výnos bílého cukru
na variantě hluboce kypřené dosáhl 108 % průměru pokusů a na variantě s hlubokou orbou 105,2 % průměrného výnosu v pokusu (15,6 t/ha). Výrazný pokles výnosu bílého cukru byl zjištěn na variantě
s mělkým kypřením (86,7 % průměru pokusu. Předkládané výsledky ukazují na význam hloubky zpracovaní půdy pro produkci bílého cukru. Pokusy také prokázaly, že hluboké kypření půdy splňuje požadavky
půdoochranné technologie z hlediska vodní eroze půdy.