WINKLER Jan, RYPOVÁ Ivana, DVOŘÁK Jiří
(Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav biologie rostlin)
Vliv hnojení cukrovky chlévským hnojem na zaplevelení
Influence of Manure on Weed Infestation of Sugar Beet
Fertilization with manure has a positive effect on soil stability, humus in soil and provides it with beneficial microorganisms. Apart from these positives,
farmyard manure also contains a lot of fruit and weed seeds. Field experiments took place at the field experiment station in Žabčice (Mendel University,
South Moravia, Czech Republic). The experiments focused on crop rotation in three variants: I. – spring barley (25%), clover (25%), winter wheat (25%),
sugar beet (25%); II. – spring barley (37.5%), clover (12.5%), winter wheat (25%), sugar beet (25%); III. – spring barley (62.5%), sugar beet (37.5%).
Another monitored cultivation measure was fertilization with manure. All variants in the crop rotation had two types of long-term fertilization:
A – fertilization with manure in the dose of 35 t/ha, which was applied on sugar beet in fall; B – no manure was applied for the entire duration
of the experiment. The potential weed infestation was determined from soil samples from the depth of 30 cm; the actual weed infestation was assessed
by an arithmetic method. The obtained data were processed by multivariate analyses of ecological data (Detrended Correspondence Analysis, redundancy
analysis). The results showed that the soil seed bank is represented by fruits and seeds of 13 weed species. Weed infestation (the actual weed
infestation) is represented by 20 weed species. Long-term fertilization with manure increases the potential as well as the actual weed infestation.
The share of late spring species increases in the soil seed bank (Amaranthus sp., Chenopodium album, Echinochloa crus-galli). The response of actual
weed infestation to manure fertilization varies depending on the species. The representation of Amaranthus sp. increases but its incidence is significantly
affected by crop rotation. The incidence of Sinapis arvensis, Avena fatua, Galium aparine and Viola arvensis species increases as well. There are also
species imported by manure in the soil (Hyoscyomus niger, Solanum nigrum, Galinsoga parviflora). Fertilization with manure carries a risk of increased
weed infestation, it is
thus necessary to modify the mechanical and chemical weed control.
Hnojení chlévským hnojem podporuje stabilitu půdních agregátů, pozitivně působí na humusové látky v půdě a dodává příznivě působící mikroorganismy. Kromě těchto
pozitivních schopností je součástí chlévského hnoje také velké množství plodů a semen plevelů. Polní pokusy byly vedeny na polní pokusné stanici v Žabčicích
(Mendelova univerzita, Jihomoravský kraj, ČR). Pokusy byly zaměřeny na střídání plodin, a to ve třech variantách: I. – jarní ječmen (25 %),
jetelovina (25 %), ozimá pšenice (25 %), cukrovka (25 %);
II. – jarní ječmen (37,5 %), jetelovina (12,5 %), ozimá pšenice
(2 %), cukrovka (25 %); III. – jarní ječmen (62,5 %),
cukrovka (37,5 %). Dalším sledovaným pěstitelským opatřením bylo hnojení chlévským hnojem. Všechny varianty střídání plodin měly dvě dlouhodobé varianty
hnojení hnojem: A – hnojení chlévským hnojem v dávce 35 t/ha, která byla aplikovaná na podzim pro cukrovku; B – k žádné z plodin nebyl aplikován hnůj
po celou dobu trvání pokusu. Potenciální zaplevelení bylo stanoveno ze směsných půdních vzorků. Vzorky byly odebrány z hloubky 30 cm, aktuální zaplevelení
bylo stanoveno pomocí početní metody. Získané údaje byly zpracovány mnohorozměrnými analýzami ekologických dat segmentovou analýzou DCA a redundanční
analýzou (RDA). Z výsledků bylo zjištěno, že půdní semenná banka je reprezentována plody a semeny plevelů 13 druhů rostlin. Zaplevelení porostů
(aktuální zaplevelení) je reprezentováno rostlinami plevelů 20 druhů. Dlouhodobé hnojení chlévským hnojem zvyšuje potenciální i aktuální zaplevelení.
V půdní semenné bance se zvyšuje především podíl pozdně jarních druhů (Amaranthus sp., Chenopodium album, Echinochloa crus-galli).
Reakce aktuálního zaplevelení na hnojení hnojem je odlišná podle druhů. Přibývá zaplevelení Amaranthus sp., ovšem jeho výskyt je významně
ovlivněn střídáním plodin, a narůstá také výskyt druhů Sinapis arvensis, Avena fatua, Galium aparine a Viola arvensis. Objevují se také druhy
zavlečené na pozemek hnojem (Hyoscyomus niger, Solanum nigrum, Galinsoga parviflora). Hnojení hnojem má nezastupitelnou roli při pěstování
některých plodin, jako je cukrová řepa. Přináší však určité riziko zvýšeného zaplevelení, proto je třeba na hnojených pozemcích uzpůsobit
mechanickou a chemickou regulaci plevelů.