NYRTA Łukasz, SUCHOMEL Josef
(Mendelova univerzita v Brně)
Abundance a diverzita drobných savců v porostech řepy cukrové v Českém Slezsku
Abundance and Diversity of Small Mammals in Sugar Beet Stands in Czech Silesia
The community structure and the dynamics of populations of small mammals in the Czech Silesia in the sugar beet growths, and for comparison in winter wheat as the preceding winter crop,
were studied.
The most numerous species was the striped field mouse (Apodemus agrarius) with relative abundances 8.79% and 77.97% dominance. Other recorded species were the yellow-necked mouse
(Apodemus flavicollis; D = 14.41%, rA 1.62%), the wood mouse (Apodemus sylvaticus; D = 5.93%, rA 0.67%) and the house mouse (Mus musculus; D = 1.70%,
rA 0.19%).
Mostly all the recorded species were representatives of the Muridae family which suggests that the representatives of this family are able to maintain a stable and prosperous
population in sugar beet growths and this plant thus represents the most suitable habitat for them. From this point of view sugar beet growths serve a non-productive ecosystem
function as a source of suitable habitat for Muridae. In terms of potential damage to the sugar beet, the Apodemus species are as consumers of weed seeds and insects rather beneficial.
The damage caused by them is only marginal, e.g. consumption of sugar beet seeds shortly after sowing or in seed sugar beet stands. Winter wheat as the preceding crop is significant
from germination to harvest for the recorded small mammals. From autumn the vegetative parts of winter wheat provide a food source and habitat particularly to the common vole.
From spring to harvest the ratio of Muridae increases in connection with the increasing food range (seeds of wheat and weeds and animal food). After the harvest, the small mammals
leave these areas due to the lack of shelter and food and use later harvested crops, poplar plantations or forests.
Byla sledována struktura společenstva a dynamika populací drobných savců v oblasti Českého Slezska v porostech řepy cukrové a pro srovnání i v pšenici ozimé jako předplodině.
Nejpočetnějším druhem byla myšice temnopásá (Apodemus
agrarius), s relativní abundancí 8,79 % a dominancí 77,97 %. Ostatní zjištěné druhy byly myšice lesní (Apodemus flavicollis;
D = 14,41 %, rA 1,62 %), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus; D = 5,93 %, rA 0,67 %) a myš domácí (Mus musculus; D = 1,70 %, rA 0,19 %).
Vesměs všechny zjištěné druhy byli zástupci
čeledi Muridae, což napovídá, že zástupci této skupiny jsou schopni si v porostech cukrovky udržet stabilní a prosperující populace a cukrovka pro ně představuje nejvhodnější habitat
ze všech plodin. Z tohoto hlediska plní cukrová řepa pro myšovité druhy hlodavců ekosystémovou mimoprodukční funkci jako zdroj vhodného habitatu. Z hlediska potenciálních škod na řepné
produkci jsou pak myšice rodu Apodemus jako konzumenti semen plevelů a hmyzu spíše prospěšné a jimi působené škody jsou jen okrajové, např. konzumací semen řepy krátce po výsevu.
Ozimá pšenice jako předplodina je pro představitele zjištěných druhů drobných savců významná od vzejití do sklizně. Od podzimu poskytují vegetativní části zdroj potravy i habitat
zejména hrabošům. Od jara do sklizně stoupá podíl myšovitých v souvislosti s narůstající nabídkou potravy (semena pšenice i plevelů a živočišná potrava). Po sklizni drobní savci
tyto plochy opouštějí pro nedostatek úkrytů i potravy a využívají později sklízené plodiny či trvalé porosty (topolová
plantáž, lesy).