HANUSOVÁ Helena, JIROUT Milan, WINKLER Jan
(Mendelova univerzita v Brně)
Vývoj využívání krajiny a ekologické stability ve vybraných katastrálních územích s tradičním pěstováním cukrové řepy na Olomoucku
Development of Land Use and Ecological Stability in Selected Traditional Sugar Beet-Growing Cadastral Areas in Olomouc District
This article deals with the analysis of historical development of land use change (LAND USE) and the calculation of ecological stability coefficients in several selected cadastral
territories. The cadastral territories selected for the analysis were Holice u Olomouce, Velký Týnec and Vsisko as sugar beet growing has a long tradition there. The data for
the LAND USE analysis and the calculation of ecological stability coefficient values were obtained from the Database of Long-term Land Use / Land Cover Changes in the Czech
Republic (1845–2010). The Míchal method of calculation of the ecological stability coefficient was used. The LAND USE development analysis consisted of comparing the percentage
of individual parts of the landscape in the historical series and assessing how a given part of the landscape evolved over time. The basic requirement for an accurate developmental
evaluation is monitoring of territorial units of the same spatial delimitation. Therefore, two “basic territorial units” (ZÚJ) were created by joining the cadastral territories;
the first ZÚJ was Holice u Olomouce and the second ZÚJ was Velký Týnec and Vsisko. Similar trends were observed after evaluation of historical data of LAND USE and calculations
of ecological stability coefficients in both units (ZÚJ). It is mainly the high proportion of arable land and the increase of anthropogenous areas (built-up and other areas).
Another common trend was reduction of area of meadows and pastures. Based on the evaluation of LAND USE historical data and the results of ecological stability coefficients,
we can say that both evaluated areas are unstable and both of them belong among areas with a disturbed environmental structure. Low ecological stability can also have practical
impacts on agricultural activity in the area. The consequences of these impacts are mostly slow and inconspicuous, but they are reflected in increased soil erosion resulting
in reduction of fertility of arable land as well as its price. Therefore, the importance of agri-environmental measures that can be implemented directly on arable land is increasing.
Key words: LAND USE, sugar beet, ecological stability, ecological stability coefficient according to Míchal, agri-environmental measures.
Článek se zabývá analýzou historického vývoje změn využívání půdy (LAND USE) a výpočtem koeficientů ekologické stability ve vybraných katastrálních územích. Pro analýzu byla vybrána katastrální
území Holice u Olomouce, Velký Týnec a Vsisko, kde se tradičně pěstuje cukrová řepa. Data pro analýzu LAND USE a výpočet hodnoty koeficientu ekologické stability byla získána z Databáze
dlouhodobých změn využití ploch České republiky (1845–2010). K výpočtu koeficientu ekologické stability byla použita metoda dle Míchala. Analýza vývoje LAND USE spočívala v porovnání
procentuálního zastoupení jednotlivých částí krajiny v historické řadě a zhodnocení, jak se daná část krajiny vyvíjela v čase. Základním požadavkem pro přesné vývojové hodnocení je
sledování územních jednotek stejného prostorového vymezení. Takto byly spojováním katastrů vytvořeny tzv. „základní územní jednotky“ (ZÚJ), jako první ZÚJ Holice u Olomouce (tvořena
katastrálním územím Holice u Olomouce) a jako druhá ZÚJ Velký Týnec (tvořena katastrálními územími Velký Týnec a Vsisko). Po zhodnocení historických dat LAND USE a výpočtech koeficientů
ekologické stability lze u obou hodnocených území pozorovat společné trendy. Jedná se zejména o vysoký podíl orné půdy a nárůst antropogenně tvořených ploch (zastavěné a ostatní plochy).
Dalším společným trendem bylo snížení výměry ploch luk a pastvin. Na základě zhodnocení historických dat LAND USE a výsledků výpočtů koeficientů ekologické stability můžeme konstatovat,
že obě hodnocená území jsou nestabilní a řadí se ke stanovištím s narušenou přírodní strukturou. Nízká ekologická stabilita může mít i praktické dopady na zemědělskou činnost v oblasti.
Projevy těchto dopadů jsou většinou pomalé a nenápadné, ale projevují se ve zvýšené erozi půdy, což vede ke snížení úrodnosti orné půdy a také její ceny. Proto narůstá význam
agroenvironmentálních opatření, která lze realizovat přímo na orné půdě.
Klíčová slova: LAND USE, cukrová řepa, ekologická stabilita, koeficient ekologické stability podle Míchala, agroenivronmentální opatření.