SMUTKA Luboš1, HINKE Jana2, PULKRÁBEK Josef3
(1Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta; 2Západočeská univerzita v Plzni, Ekonomická fakulta;
3Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů)
Vývoj a současný stav cukrovarnictví v oblasti Austrálie a Oceánie
Development and Current State of Sugar Production Capacities in Australia and Oceanian Area
The article deals with sugar production and available production capacities in Oceania and Australia. The aim of this article is to identify the current state of production capacities at the
regional level and its individual areas. The level of production (cc 5.2 mil. t of sugar per year, or rather almost 40 mil. t of sugar cane per year) and its development (cc 0.8% sugar production
volume growth per year) is specified. Attention is also paid to production capacities (31 sugar refineries with the installed daily capacity of cc 300,000 t of sugar cane per day) and their
concentration (HHI 2203 i.e. high level of market concentration). The most important players operating on the regional market are identified. Australia dominates the production
capacities of the region (cc 91% within the region). Sugar production within the region is relatively concentrated. Only a few companies control a significant portion of production and
installed production capacities. The analysis also showed a significant potential to increase production capacities (2 new refineries are under construction and their estimated capacity is nearly 22,000 t
of sugar cane per day) and especially export capacities within the region (current export volume is 3.5–4 mil. t per year). One negative feature affecting sugar production in the region is weather volatility;
frequent cyclones and droughts have had a negative effect on the volume of production.
Článek se věnuje problematice produkce cukru a disponibilních produkčních kapacit v rámci Oceánie a Austrálie. Cílem příspěvku je identifikovat současný stav výrobních kapacit na úrovni regionu
a jeho jednotlivých oblastí. Specifikována je nejenom úroveň produkce (cca 5,2 mil. t cukru za rok, respektive cca necelých 40 mil. t cukrové třtiny za rok) a její vývoj (růst produkce cukru cca
0,8 % ročně), ale rovněž jsou identifikovány zpracovatelské kapacity (31 cukrovarů s instalovanou denní kapacitou cca 300 tis. t/d třtiny) a jejich koncentrace (HHI 2203, tj. vysoká míra koncentrace) a dále
jsou specifikováni nejvýznamnější aktéři ovládající produkci cukru regionu. Austrálie dominuje výrobním kapacitám regionu (91 % v rámci regionu). Pouze několik aktérů ovládá výraznou většinu
produkce a instalovaných produkčních kapacit. Z analýzy dále vyplývá výrazný potenciál týkající se možností navyšovat produkční kapacity (v současné době ve výstavbě dva nové cukrovary s kapacitou
cca 22 tis. t/d třtiny) a zejména pak exportní kapacity v rámci regionu (v současné době exportuje region mezi 3,5–4 mil. t ročně). Negativním rysem cukrovarnického sektoru v rámci regionu je však
volatilita počasí, kdy časté cyklony a sucha negativně ovlivňují objem produkce v regionu.