KÁŠ Martin, MÜHLBACHOVÁ Gabriela, KUSÁ Helena
(Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha – Ruzyně)
Vliv organického a minerálního hnojení na výnos cukrovky a její kvalitativní charakteristiky v podmínkách sucha
Effect of Organic and Mineral Fertilization on Sugar Beet Root Yield and Its Qualitative Characteristics under Drought
The effect of different fertilization systems and year on the yield and quality of sugar beet tubers was evaluated in the period 2015–2017 in a long-term field experiment with mineral
and organic fertilization. The tuber yield was affected by both factors. Higher yields were obtained in 2015 and 2016. The lowest yields were observed in 2017 with the lowest precipitations
(average yield decrease was 20–53% compared to 2015; 8.5–53% compared to 2016). The highest yields were obtained in treatments with cereal straw and intercrop (41.8–72.7 t/ha),
followed by treatments with farmyard manure (34.0–66.1 t/ha) and mineral fertilization (36.6–57.2 t/ha). The dry year 2017 led to a yield decrease in highly fertilized treatments.
The effect of increasing doses of mineral nitrogen positively affected sugar beet tubers yields in moister years. The 150 kg/ha N application negatively affected sugar beet yields
in the extremely dry year 2017. The sugar content (17.9–20.2%) was significantly affected by year, not by fertilization. Concentration of K, Na and α-amine nitrogen in tubers was
lower under mineral fertilization than in the combined systems, increasing doses of mineral N increased K, Na and α-amine nitrogen concentrations in tubers within the given fertilization system.
V dlouhodobém polním pokusu s organickým a minerálním hnojením v Ivanovicích na Hané byl v letech 2015–2017 sledován vliv různých systémů hnojení a ročníku na výnos a kvalitu bulev cukrovky.
Výnos bulev byl oběma faktory průkazně ovlivněn. Vyšší výnosy byly zjištěny v letech 2015 a 2016, nejnižší v roce 2017 s nejmenším úhrnem srážek (průměrný pokles o 20–53 % ve srovnání
s rokem 2015; 8,5–53 % oproti 2016). Nejvyšší průměrné výnosy ve všech sledovaných letech byly dosaženy v systému se zapravením slámy po obilninách a s meziplodinou (41,8–72,7 t/ha),
následovaly varianty s hnojem (34,0–66,1 t/ha) a samotným minerálním hnojením (36,6–57,2 t/ha). Vliv stoupajících dávek minerálního dusíku se pozitivně projevil v relativně vlhčích
letech, v extrémně suchém roce 2017 měla aplikace 150 kg/ha N již negativní dopad na výnos řepy. Cukernatost (17,9–20,2 %) byla průkazně ovlivněna pouze ročníkem, způsobem hnojení ne.
Koncentrace K, Na a α-aminodusíku v bulvách byla nižší při samotném minerálním hnojení než v kombinovaných systémech, stupňované dávky minerálního N zvyšovaly koncentrace K, Na a α-aminodusíku
v rámci daného systému hnojení.