Využití tvrdokovových návarů u sklízečů cukrové řepy
Using Hard-metal Deposits in Sugar Beet Harvesters
Mobile energetic means used for sugar beet harvesting can be classified as machines with a high abrasive wear of their functional parts. This is caused mostly by direct contact of the functional
mechanisms with abrasive soil particles. Taking into consideration the amount of material which has to be processed during one season, it is obvious that the financial costs of replacement
and renovation of the functional parts are considerable.
This experiment focuses on using weld deposit materials in order to increase the resistance of transport mechanisms to abrasive wear. Martensitic and ledeburitic types of materials were tested,
both of which were deposited on base steel samples using the MMA method; it is a method that can be applied in standard agricultural service. The material used directly for worm-conveyors served
as a reference standard.
The abrasion resistance of the tested materials was observed in the Bond’s device. Ceramic granulation product with fractions of 5 and 2 mm served as the abrasive medium. Based on the performed
tests, it can be concluded that carbide weld deposits demonstrate higher abrasion resistance. A potential risk can be seen in fragmentation of weld bead as a result of pressure stress in
a heat-affected place. Hard metal weld deposits however, have an irreplaceable place in machine parts used under high abrasive stress conditions.
Mobilní energetické prostředky pro sklizeň cukrové řepy lze zařadit do kategorie strojů s nadměrným abrazivním opotřebením funkčních částí. Je to dáno především přímým kontaktem funkčních
mechanismů s abrazivními půdními částicemi. Při množství materiálu, které musí daný stroj během sezony zpracovat, je zřejmé, že finanční náročnost na výměnu a renovaci funkčních částí je značná.
Předložený experiment je zaměřen na využití návarových materiálů, pro zvýšení odolnosti dopravních mechanismů vůči abrazivnímu opotřebení. Byly testovány materiály typu martenzitického
a ledeburitického. Oba dva tyto materiály byly nanášeny na základní ocelové vzorky metodou MMA. Jedná se o metodu, kterou lze aplikovat i v běžném zemědělském provozu. Srovnávacím etalonem
byl materiál přímo používaný na šnekové dopravníky sklízecích strojů.
Abrazivní odolnost testovaných materiálů byla sledována v Bondově přístroji. Jako abrazivní medium byl zvolen keramický granulát o velikosti frakcí 5 a 2 mm. Na základě provedených testů
lze konstatovat vyšší abrazivní odolnost karbidických návarů. Potenciální riziko může ovšem spočívat ve fragmentaci svarové housenky v důsledku tlakového pnutí v tepelně ovlivněné oblasti.
Tvrdokovové návary mají ovšem nezastupitelné místo u strojních součástí pracujících v podmínkách zvýšeného abrazivního namáhání.