FABIANKOVÁ Klára, DRÁBEK Jakub
(Vysoká škola ekonomická v Praze)
K počáteční fázi transformace cukrovarnického průmyslu pro válečné účely v Protektorátu Čechy a Morava
Initial Phase of Sugar Industry Transformation for Military Purposes in Protectorate Bohemia and Moravia
Sugar industry was regulated by the occupiers in the same way as the other significant economic sectors. But in this case the industry was closely
connected to the living standard of the inhabitants and therefore it can be used to illustrate the overall economic situation in the Protectorate
Bohemia and Moravia. Regulations and state supervision came from relatively objective reasons such as utilization of resources, on the other hand
there were some reasons with subjective and propagandistic aims. The main goal of the newly implemented bureaucracy was a self-sufficient economy.
The introduction of new mechanisms was a long process, which was paradoxically closely connected to the autonomy of protectorate legislation.
Spontaneous market mechanisms had to be replaced with the Supreme Price Bureau due to the transformation to planned economy. But the rise in transaction
costs could not guarantee a growth of industry efficiency, which can be well illustrated on the example of consumption per capita at increase
in sowing areas and production. Therefore, this policy had to change in the following years, which did not lead to a greater supply (or living
standard) or to a better situation regarding the supply to Germany.
Cukrovarnický průmysl byl okupanty regulován stejným způsobem jako ostatní hospodářsky významné sektory ekonomiky. Jednalo se však o odvětví, které bylo
spojeno s životní úrovní obyvatelstva. Právě na příkladu cukerného hospodářství lze proto velmi dobře ilustrovat celkovou ekonomickou situaci v Protektorátu
Čechy a Morava. Regulace a státní dohled vycházel jak z relativně objektivních předpokladů o využívání zdrojů, tak ze zcela subjektivních a propagandistických
cílů. Hlavním smyslem nově implementované byrokracie byla zejména snaha o co nejvyšší samostatnost na vnějších podmínkách. Zavádění nových mechanismů
byl dlouhodobý proces, který se paradoxně silně opíral o autonomii protektorátní zprávy. Spontánní tržní mechanismy musely být kvůli ekonomickému
plánování nahrazeny nařízeními, pro tento účel vznikl Nejvyšší úřad cenový. Zvýšení transakčních nákladů však nemohlo garantovat přírůstek k efektivitě
průmyslu, což lze velmi dobře ilustrovat na příkladu spotřeby na jednoho obyvatele při zvýšení osevní plochy a produkce. Tato politika se následující
roky musela změnit, jejím důsledkem pak nebyla ani vyšší míra zásobování (nebo životní úrovně), ani lepší situace v dodávkách do Německa.