RAVLIĆ Marija1, BALIČEVIĆ Renata1, ŠUNJIĆ Krešimir2, JUKIĆ Goran2, LUKIĆ Pavo1, MARKOVIĆ Monika1
(1Faculty of Agrobiotechnical Sciences Osijek, Josip Juraj Strossmayer University of Osijek, Croatia;
2Croatian Agency for Food and Agriculture-Institute for Seed and Seedlings, Osijek, Croatia)
Alelopatické vlivy čiroku halepského (Sorghum halepense) a lilku černého (Solanum nigrum) na klíčivost a růst cukrové řepy
Allelopathic Effects of Sorghum halepense and Solanum nigrum on Germination and Growth of Sugar Beett
The aim of the paper was to evaluate allelopathic effects of weed species Johnsongrass (Sorghum halepense) and black nightshade (Solanum nigrum) on germination and early growth of sugar beet.
Petri dish experiment with water extracts prepared from different plant parts of weeds in 1, 5 and 10% concentrations and pot experiment with weed residues in rates of 10, 20 and 30 g/kg were conducted.
Allelopathic potential was determined through germination, root and shoot length, and fresh and dry weight of sugar beet seedlings. Water extracts from various plant parts showed significant
inhibitory potential, up to 100%, on germination and growth of sugar beet. Lower extract concentration promoted shoot length up to 35.5%. Johnsongrass residues showed negative effect on shoot length,
fresh and dry weight of seedlings, especially in treatment with 30 g/kg residue rate. Contrary, black nightshade residues promoted sugar beet growth. Besides concentration/rate,
allelopathic effect was dependent on extraction method, growth media and plant part.
Key words: allelopathy, weeds, Johnsongrass, black nightshade, growth, inhibition.
Cílem práce bylo vyhodnocení alelopatických vlivů plevelných druhů – čiroku halepského (Sorghum halepense) a lilku černého (Solanum nigrum) na klíčivost a raný růst cukrové řepy. Byl proveden pokus na
Petriho miskách s vodními výluhy o koncentraci 1, 5 a 10 % připravenými z různých částí plevelných rostlin a nádobový pokus se zbytky plevelných rostlin v dávce 10, 20 a 30 g/kg. Alelopatický vliv
byl sledován přes klíčivost, délku kořínků a klíčků, hmotnost klíčenců cukrové řepy v čerstvém i suchém stavu. Vodní výluhy připravené z různých částí rostlin ukázaly průkazný inhibiční potenciál,
až 100 %, na klíčivost a růst řepy. Nižší koncentrace výluhů podporovaly délku klíčků až o 35 %. Zbytky čiroku halepského ukázaly negativní vliv na délku klíčků a hmotnost klíčenců v čerstvém i suchém
stavu – zejména pak v dávce zbytků 30 g/kg. Proti tomu růst cukrové řepy podporovaly zbytky lilku černého. Alelopatický vliv kromě koncentrace, dávce závisel na metodě extrakce, růstovém médiu
a rostlinné části.