WINKLER Jan1, MARTINOVÁ Lucie1, KOTLÁNOVÁ Barbora11, DĚKANOVSKÝ Igor2, VAVERKOVÁ Magdalena Daria3,4
(1Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav biologie rostlin; 2Fakultní nemocnice Brno
3Warsaw University of Life Sciences – SGGW, Institute of Civil Engineering, Department of Revitalization and Architecture
4Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav krajinné ekologie
)
Biologická relevance a ekosystémové funkce vegetace plevelů v cukrové řepě
Biological Relevance and Ecosystem Functions of Sugar Beet Weeds
Weeds are an important part of the field ecosystem even though farmers perceive them only as a nuisance. However, in the agricultural landscape, weeds serve as a food source for wildlife and other
organisms. The aim of this work is to evaluate the composition of weed vegetation in sugar beet stands in terms of the provision of ecosystem services and thus partially change their perception
in such stands. During a two-year evaluation, 36 weed species were found; these were mainly dominated by late spring weed species. In terms of biological relevance, weed species in sugar beet
stands are less attractive to associated organisms, the dominating weed species have a relevance of up to 100 associated species. Weed species with higher relevance include Cirsium arvense,
Galium aparine, Chenopodium album, Chenopodium strictum, Chenopodium album subsp. pedunculare, Chenopodium suecicum, Lamium purpureum, Polygonum aviculare and Stellaria media. Weed biomass
and seeds provide food for insects, herbivorous mammals, and seed-eating birds. The abundance of plant food is therefore the basis for a functioning food web. Overgrown sugar beet yields
less, but supports populations of soil microorganisms, earthworms, seed-eating beetles and birds. The biological importance and ecosystem functions of weeds need to be considered and quantified
in a similar manner as when trying to quantify weed damage.
Plevele představují významnou část ekosystému na polích. Zemědělci vnímají pouze jejich škodlivost. Přesto v zemědělské krajině působí plevele jako zdroj potravy pro volně žijící živočichy a pro další organismy.
Cílem práce je zhodnotit složení vegetace plevelů v porostech cukrovky z pohledu poskytování ekosystémových funkcí, a tím částečně pozměnit vnímání plevelů v porostech cukrové řepy. V průběhu dvouletého
hodnocení bylo nalezeno 36 druhů plevelů. Mezi plevely převažovaly především druhy ze skupiny pozdně jarních plevelů. Z pohledu biologické relevance jsou druhy plevelů v porostech cukrovky méně atraktivní
pro přidružené organismy. Dominují druhy s relevancí do 100 přidružených druhů. Mezi druhy plevelů s vyšší relevancí patří Cirsium arvense, Galium aparine, Chenopodium album, Chenopodium strictum,
Chenopodium album subsp. pedunculare, Chenopodium suecicum, Lamium purpureum, Polygonum aviculare a Stellaria media. Biomasa plevelů a jejich semena jsou potravou pro hmyz, býložravé savce a semenožravé
ptáky. Bohatost rostlinné potravní nabídky je tedy základem fungující potravní sítě. Zaplevelený porost cukrovky přináší nižší výnos, ale na druhou stranu podporuje populaci půdních mikroorganismů, populace
žížal, semenožravých brouků a ptáků. Biologickou relevanci a ekosystémové funkce plevelů je nutné zohlednit a také vyčíslit podobným způsobem jako se o to snažíme při vyjádření škodlivosti plevelů.