JURSÍK Miroslav, HOLEC Josef, ZATORIOVÁ Barbora
(Česká zemědělská univerzita v Praze)
Biologie a regulace dalších významných plevelů ČR:
Širokolisté šťovíky: šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) a šťovík
kadeřavý (Rumex crispus) Biology and control of another important weeds of the Czech Republic:
Broad-leaved dock (Rumex obtusifolius) and Curled dock (Rumex crispus)
Both Rumex obtusifolius and R. crispus reproduce mostly generatively. Vegetative reproduction via root
fragments as a result of soil tillage is less intensive. Both species are long-day plants so the highest
reproduction occurs under the condition of longer photoperiod. Dock species belong to noxious weed species
on permanent grassland (pastures, meadows), can be found on arable land mostly in perennial fodder crops and
on fields, where those crops were planted in previous year. Dock species are relatively sensitive to many
herbicides, especially to synthetic auxins (MCPA, 2,4-D, dicamba, dichlorprop-P, fluroxypyr, etc.) and many
sulphonylureas (tribenuron, thifensulfuron, amidosulfuron, etc.). Thifensulfuron can be used for dock management
in perennial legume stands, good efficacy shows also asulam, which is recommended for local application only, due
to lower selectivity. Biological management using phytophagous insect (Apion miniatum, Gastrophysa viridula,
Coreus marginatus) can be limited due to hazards for planted fodder dock – also the target species for the bio
agents.
Šťovík tupolistý i šťovík kadeřavý se rozmnožují převážně generativním způsobem. Vegetativní rozmnožování
segmenty kořenů vzniklých zpracováním půdy je méně intenzivní. Oba druhy šťovíků jsou dlouhodenní rostliny,
nejvyšší reprodukční schopnost vykazují tedy v období dlouhého dne. Patří mezi nejvýznamnější plevele trvalých
travních porostů, na orné půdě jsou hojné především ve víceletých pícninách a na pozemcích, kde byly v předchozím
roce tyto plodiny pěstovány. Šťovíky jsou poměrně citlivé vůči řadě herbicidů, především syntetickým auxinům
(MCPA, 2,4-D, dicamba, dichlorprop-P, fluroxypyr, atd.) a řadě sulfonylmočovin (tribenuron, thifensulfuron,
amidosulfuron, atd.). V porostech jetelovin lze k regulaci šťovíků použít thifensulfuron, dobrou účinnost na
šťovíky vykazuje také asulam, který je však určen pouze k bodové aplikaci (horší selektivita). Biologické možnosti
regulace za použití fytofágního hmyzu (Apion miniatum, Gastrophysa viridula, Coreus marginatus) jsou omezeny
z důvodu pěstování krmného šťovíku, který tyto druhy také napadají.