Předplodinová hodnota cukrové řepy v podmínkách změny klimatu
Pre-crop Value of Sugar Beet under Conditions of Climate Change
The pre-crop value of sugar beet for winter wheat yield station was evaluated in a long-term IOSDV field trial at the Ivanovice na Hané station in 2014–2020. The weather patterns
(total precipitation and air temperature) were monitored during the six-year period together with the yield of sugar beet and winter wheat in the following year. The highest winter
wheat yield was recorded in 2015, when it reached more than 10 t/ha in the variants with the highest nitrogen doses, which was also favorably affected by above-average precipitations
in the period August–October 2014 and precipitations during wheat maturation. On the contrary, the lack of precipitation in 2017 and 2018 negatively affected the sugar beet yields
and due to the combination of lack of precipitation, water offtake by sugar beet and later dates of winter wheat sowing, there was a significant decrease in the wheat grain yields
as well. The results thus show that total precipitation and its distribution in a given year is a limiting factor affecting the growth of sugar beet in all phases of its growth and,
as a result, may also affect the growth of subsequent winter wheat. In dry years, organic manure and straw fertilization in combination with higher doses of mineral nitrogen
fertilization did not have a positive effect as the wheat yields were largely reduced. Fertilization of sugar beet with nitrogen doses higher than 100 kg/ha N was inefficient
in dry years, and the quality of production was worse. Sugar beet responded favourably to graded doses of mineral nitrogen up to 150 kg/ha N in years with sufficient
rainfall when its yields reached over 70 t/ha.
V dlouhodobém mezinárodním polním pokusu IOSDV byla hodnocena předplodinová hodnota cukrové řepy na výnos ozimé pšenice na pokusné stanici Ivanovice na Hané v letech 2014–2020. Během šesti let
byl sledován průběh počasí – úhrn srážek a teplota vzduchu a výnosy cukrové řepy i pšenice ozimé v následujícím roce. Nejvyšší výnos zrna ozimé pšenice byl dosažen v roce 2015, kdy u nejvíce
hnojených variant dosahoval více než 10 t/ha, což bylo příznivě ovlivněno dostatkem srážek v době dozrávání zrna. Naopak nedostatek srážek v letech 2017 a 2018 negativně ovlivnil jak výnosy cukrové řepy,
tak kombinací vlivů nedostatku srážek, odběru vody cukrovou řepou a pozdějších termínů setí pšenice ozimé došlo k významnému snížení výnosů zrna pšenice. Výsledky tak ukazují, že celkový úhrn srážek
a jejich distribuce v daném ročníku je limitujícím faktorem pro růst cukrové řepy ve všech fázích jejího růstu a v důsledku toho mohou ovlivnit i růst následné pšenice ozimé. V suchých letech
se neprojevil pozitivně vliv organického hnojení hnojem a slámou, a to zejména v kombinaci s vyššími dávkami minerálního hnojení dusíkem, kdy docházelo ke snížení výnosů pšenice. Hnojení cukrové řepy
minerálními dusíkatými hnojivy v dávkách nad 100 kg/ha N bylo v suchých letech neefektivní, navíc zhoršilo kvalitu produkce. V letech s dostatkem srážek cukrová řepa
příznivě reagovala na stupňované dávky minerálního dusíku až do 150 kg/ha N, kdy dosáhla výnosy přes 70 t/ha.