Vliv organického a minerálního hnojení a plečkování na kvalitu půdy a výnos cukrové řepy
Effect of Organic and Mineral Fertilization and Hoeing on Soil Quality and Sugar Beet Root Yield
Accumulation of potassium in soil occurred in a long-term experiment by the OISDV carried out since 1984 at a site in Ivanovice na Hané (225 m above sea level, annual precipitation 558 mm, average annual temperature 9.4 °C,
illimerized luvisol) due to annual fertilization with potassium (83 kg/ha) and phosphorus (35 kg/ha) in combination with only mineral nitrogen fertilization or organic fertilization with manure or straw + catch crop. The most
potassium in soil was found after manure application (up to 860 mg/kg K according to Mehlich 3). Low uptake of potassium by sugar beet with low yields of tubers (30–40 t/ha) in dry years (in recent years, e.g. 2017 and 2018)
was the main cause of N accumulation in the soil, ploughing high-potassium beet tops back into soil also contributed. Long-term manure application had a beneficial effect on stable soil pH even at high N rates and Cox content
(average 1.9%), which was higher than after incorporation of cereal straw in combination with a catch crop (average 1.7%) or mineral fertilization only (1.6%). A high K content in the soil is a frequent cause of an unbalanced
ratio of cations K : Mg : Ca (up to 1 : 0.7 : 2.7 instead of 1 : 2–3 : 10–15 after fertilization with manure), which can lead to deterioration of the soil structure, formation of crust and deterioration of the soil retention
capacity. The pilot experiment confirmed a beneficial effect of hoeing with pitting in order to retain precipitation water in soil and the achieved sugar beet yields, which were 14% higher compared to the control without hoeing.
Key words: organic and mineral fertilization, sugar beet root yield, potassium, Cox, hoeing.
V dlouhodobém pokusu IOSDV od roku 1984 na stanovišti v Ivanovicích na Hané (225 m n.m., roční úhrn srážek 558 mm, průměrná roční teplota 9,4 °C, degradovaná černozem) došlo po každoročním hnojení draslíkem (83 kg/ha)
a fosforem (35 kg/ha) v kombinaci s minerálním hnojením dusíkem nebo organickým hnojením hnojem nebo slámou + meziplodinou ke kumulaci draslíku v půdě, nejvíce u hnoje (až 860 mg/kg K dle Mehlich 3).
Hlavní příčinou vysoké
kumulace K v půdě byl nízký odběr draslíku cukrovou řepou při nízkých výnosech bulev (30–40 t/ha) v suchých letech (v posledních letech např. 2017 a 2018) i zapravení chrástu s vysokým obsahem K.
Dlouhodobá aplikace hnoje měla příznivý vliv na stabilní pH půdy i při vysokých dávkách N a obsah Cox (v průměru 1,9 %), který byl vyšší než po zapravení slámy obilnin v kombinaci s meziplodinou
(v průměru 1,7 %). Vysoký obsah K v půdě je častou příčinou nevyváženého poměru kationtů K : Mg : Ca (po hnojení hnojem až 1 : 0,7 : 2,7 namísto 1 : 2–3 : 10–15),
což můře vést ke zhoršení půdní struktury, tvorbě škraloupu a zhoršení retenční schopnosti půdy. V poloprovozním pokusu byl
zjištěn příznivý vliv plečkování s důlkováním na zadržení vody ze srážek v půdě a dosažené výnosy cukrové řepy, které byly o 14 % vyšší v porovnání s kontrolou bez plečkování.